... jsem naivní ?

# TĚŽKÝ ŽIVOT KEDDYHO "díl šestý"

... jsem naivní? ...

Vždy jsem si myslel, že když děláte sport jako hobby, jako koníček, děláte to dobrovolně. Protože, chcete být fit, chcete si odpočinout, chcete být s přáteli. Naše děti "dáváme" na sport, aby nám z nich vyrostli dobří lidé. Jsem přesvědčen, golf je jedním z nich. A juniorský golf se vším všudy je opravdový sport.

Úplně jsem zapomněl, že když se začnete poměřovat s ostatními, někteří začnou hledat i jiné cesty. Někteří úplně zapomenou, že jsou tam dobrovolně, že je nikdo nenutí.

Uplynulou sezónu jsem měl trochu času, více se dívat kolem sebe. Moje hráčka se zlepšuje a již není nutné pečlivě počítat každou ránu. Sami to víte: pary se počítají lehce a birdie, toho si všimnou všichni. Bogey, občas double, to taky spočítáte zpaměti. Tak jsem se více díval kolem sebe.

Proč jen jsem to dělal?

Hráč se na pětiparu po odpalu, minimálně třikrát klepe pod stromy, ještě dvě na green a nějaký pat. Hlásí sedm. Slyšel jsem dobře, ale asi jsem blbě viděl. Pouštím to z hlavy, ale koukám kolem sebe ještě víc. Další jamka bogey, opravdové. Oddychuju si, že jsem předtím opravdu špatně viděl. A pak to přijde, čtyř par. Druhá, třetí i čtvrtá, aut, další do vody. Konečně green, tři paty. Je mi ho líto, dnes mu to nehraje, ale počítá jak bůh, zase sedm. A co teď, ten hráč by skoro mohl být můj otec a navíc, je fajn, a musí být docela dobrej, HCP 18 se přece nadá jen "spočítat". Nebo dá? Velmi nesměle hlásím, "Sedm je fakt málo." "Aha, promiňte, zapomněl jsem na vodu, osm," povídá. "A co ty auty?" říkám. Tak, a teď mě nemá rád, to jsem si zavařil. A "zavařil" jsem si ten den ještě párkrát. Není mi z toho dobře.

Aha, takže oni podvádí a já z toho mám těžkou hlavu. Jednou moje třináctiletá hráčka povídá, "Co je s tebou?" Tak jí to všechno říkám. "Tati, to jsi ještě neviděl všechno a není to jen na klubových turnajích dospělých, ale i na juniorce", říká. "Jako ty o tom víš?" ptám se. "Vím a štve mě to," povídá. Ptám se: "Co s tím budeme dělat?". Ono dohrát se na HCP okolo 20, celkem jde. Pokud pořádně netrénujete, tak se to zastaví a někteří začnou "lépe" počítat. Pochopil jsem, že bojovat s tím nemá smysl, je lepší se těmto hráčům vyhnout, hrát lépe a posunout se do "lepší" kategorie, čím lepší hráči, tím klesá riziko se s "matematikem" potkat. Naštěstí, protože mezi opravdovými hráči se tito, velmi rychle znemožní.

"Tati, jsme tady kvůli mému golfu, kašli na to". Ano, opět se mohu učit od své dcery, jsme tady kvůli sobě, jsme tady pro ni. Budeme hrát rovinu, a až to přestane stačit, začneme víc trénovat. Nejsem naivní, jen jsem doufal, že ...

... mám nejlepší práci na světě ... "UtahanejKeddy"

"Niektorí golfisti sú nenásytný. Nestačí im, že sa pohybujú v kultivovanej prírode a tešia sa z vydařeného úderu. Zmocňuje sa ich aj čosi, čo môžeme pomenovať chorobnou súťaživosťou. To slovo 'chorobná' asi nie je namieste, pretože súťaživost je celkom normálny stav duše. Ale občas, priznajme si to, prekračuje hranice únosnosti."

... Milan Lasica